,,Pomocí barevných digitálních fotografií Zdeněk Halámek vstoupil do jakési pozoruhodné dimenze; do velmi svobodné sféry soustředěného zájmu o nové, svébytné tvůrčí úkoly, které mu kupodivu přinesly také hlubší porozumění tomu, co se událo na počátku jeho fotografického života.

Zdeněk Halámek vysvětluje: ‘Je to můj pomyslný návrat k 60. létům 20. století, kdy jsem začal fotografovat, aniž bych cokoliv o fotografii věděl. Je to návrat k báječným pocitům volnosti, k hnutí hippies, k hudbě Beatles, k abstraktnímu umění Františka Kupky, se kterým jsem se tehdy poprvé setkal.’”

~B. Vachudová, Z úvodního slova v galerii G4 v Chebu 2010

 

Nevšední hudební projev dnes již legendární post-rockové hudební skupiny Sigur Rós z Islandu ovlivnil další kapitolu fotografické práce Zdeňka Halámka. Zvuky skladeb této formace melancholicko-minimalistického ražení s experimentálními jiskřivými tóny zněly v jeho ateliéru. Ovlivnily celou škálu fotografií, rovněž kontaktů, které zachycovaly nyní již uměle vytvořená zátiší z nejprostších předmětů: z různého papíru, z lupy, oblázku, sirek apod. Jsou to velmi jemná díla, představující výslednici autorových myšlenek a jeho letitého snažení. Existují mimo náš čas. Přesvědčivě zjevují, jak působivé jsou fotografické prostředky v rukách citlivého tvůrce.

~B. Vachudová, Z úvodního slova v galerii G4 v Chebu 2020